Bannerovou slepotu brýlemi nezlepšíte

Říká se, že běžný člověk žijící ve městě se za den setká s více než čtyřmi tisíci reklamními sděleními. Toto astronomické číslo není náš mozek schopný zpracovat, proto se soustředí jen na ty reklamy, které jsou pro nás v danou chvíli relevantní.

V roce 1994 se zrodil obrovský fenomém zvaný bannery. Když byl na webové stránky umístěn první banner, spustilo to zcela novou éru on-line reklam. S časem přibývaly další a další bannery, až se z nich stal velmi rozšířený reklamní kanál. Dnes je internet doslova přesycený nejrůznějšími formami online reklam. Trvalo celé čtyři roky, než v roce 1998 byla vytvořena první studie zabývající se bannery. V této studii se Jan P. Benway a David M. Lane začali zabývat vzorcem chování, který nazvali právě onou bannerovou slepotou. Vysvětlovali, že téměř 3/4 uživatelů webů hledají potřebné informace pouze v prostředním sloupci webu, protože jsou zvyklí na to, že na pravé straně jsou umístěné reklamní bannery, které je skoro nikdy nezajímají a nepřínáší jim žádný užitek.

Od té doby proběhlo několik experimentů a jejich výsledky ukázaly, že uživatelé nedokáží potřebnou informaci najít, když je umístěna v banneru na pravé straně stránky.

Z výsledků všech studií lze specifikovat tři faktory, které determinují, co uživatelé většinou přehlíží.

První z nich je umístění. Vše nahoře na stránce a v pravém sloupci se zdá pro běžného uživatele irelevantní, když prochází web a hledá nějakou informaci.

Druhou věcí je ovlivnění vizuálními prvky. Mnoho bannerů je v animované formě, tudíž uživatelé často přehlíží také animace. Asi není nutné zmiňovat, že žádné relevantní informace, které chceme, aby si je uživatelé přečetli, by neměly reklamy připomínat (například tím, že budou v ohraničeném boxu).

V minulosti bylo běžné banner nalézt na webové stránce v pravém sloupci. Vývoj webových stránek se však posunul od té doby o mnoho dopředu, takže dnes se reklamy nachází téměř všude, čehož si samozřejmě všimli už i uživatelé. Tento fakt vedl k větší opatrnosti při rychlém pročítání stránek, s čímž samozřejmě souvicí i větší ignorace potenciálně relevantních úseků. Uživatelé jsou dnes schopni přeskočit všechno, co se nějak odlišuje od zbytku obsahu. Například u zcela červené stránky přeskočí zeleně zvýrazněnou část. Jejich mozek si automaticky myslí, že jiná barva znamená naprosto odlišné téma od zbytku webové stránky.

Stejný problém ovlivňuje i mobilní aplikace, které jsou mnohdy také plné bannerů. Jak tyto aplikace využívá čím dal více lidí, jsou populárním terčem marketerů. Problém se opakuje úplně stejně – náš mozek prostě nemá jinou možnost než odfiltrovat to, co vidíme.

Pro mno webů a mobilních aplikací je však využití bannerů jediná možnost monetizace. Na druhé straně je nutné najít nějaký zlatý střed mezi použitím bannerů a takovým UI, který bude uživatelům přinášet to, co od webu očekávají.